Podstata závodů v parkurovém skákání a typy parkurových soutěží

Podstata závodů v parkurovém skákání a typy parkurových soutěží

0x komentář Napsal: admin | Magazín, Zajímavosti | 27.4.2012 | Zobrazeno: 8 076x

Zvládnout jízdu na koni přes překážky bez chyby, tedy s nulovým počtem trestných bodů, co nejrychleji – tak by se dalo stručně charakterizovat parkurové skákání. Podstatou soutěží v parkurovém skákání je předvést dokonalou souhru se svým koněm, k čemuž je zapotřebí vedle dobrého přiježdění také vzájemná důvěra mezi koněm a jezdcem.

V průběhu parkurových závodů podle daného stupně obtížnosti se hodnotí výška skoků, jejich počet, kombinace, dodržování maximální délky skoků a předepsaného tempa. Porotci sledují také správný sed jezdce, poslušnost koně, dodržení předepsaného času a samozřejmě zboření překážky nebo pády jsou rovněž penalizovány trestnými body.

Parkurové skákání a jejich obtížnost a výška

Parkurové závody se dělí podle obtížnosti na:

  • ZM (základní malé parkurové závody): výška překážek 80 – 90 cm
  • Z (základní parkurové závody): výška překážek 100 cm
  • ZL (základní lehké parkurové závody): výška překážek 110 cm
  • L (lehké parkurové závody): výška překážek 120 cm
  • S (střední parkurové závody): výška překážek 130 cm
  • ST (středně těžké parkurové závody): výška překážek 140 cm
  • T (těžké parkurové závody): výška překážek 150 cm
  • TT (velmi těžké skoky mohutnosti): výška překážek 160 cm

Vedle stupně obtížnosti a výšky překážky, která může být zvednuta maximálně o 10 cm oproti předepsané výšce, se parkurové soutěže konají v podobě klasické soutěže, stupňované obtížnosti či dvoufázového skákání. Představme si stručně jednotlivé typy parkurových závodů:

Klasická soutěž v parkurovém skákání

Rozhodující je stupeň obtížnosti a trestné body za provedené chyby. Je-li stav nerozhodný, pokračuje závod rozeskakováním při menším počtu překážek, kdy je již sledován i dosažený čas.

Stupňovaná obtížnost (postupka)

Překážky jsou rozestavěny od nejmenších po největší. Body jsou přičítány podle počtu úspěšně přeskočených překážek. Za žolíka, čili nejvyšší skok, se připisuje dvojnásobek bodů. Za shození žolíka naopak jezdec o dvojnásobek bodů přichází. Oxer, nebo-li skok vedle žolíka je přípustný a bývá v postupce hodnocen běžným počtem bodů.

Dvoufázové skákání

Není dán stupeň obtížnosti. První část závodu se jede v nižší obtížnosti na nulový počet chyb. Ve druhé fázi je pak volena vyšší obtížnost a měří se i čas.

Honební skákání

V tomto případě je používán trochu jiný typ počítání trestných bodů, které se následně přepočítávají na trestné sekundy.

Parkurové skoky ve zvolené dráze

V tomto typu závodů si pořadí skákaných překážek (ovšem ve správném směru) určuje sám jezdec.

Skoky mohutnosti

Koně skáčí přes jedinou překážku jejíž výška se postupně zvyšuje.

Kterého typu parkurových soutěží jste se jako divák či jezdec zúčastnili a který typ patří k vašim nejoblíbenějším? Napište nám!

[Foto: Ford Cup 2010, www.fordcup.cz]

 

Komentáře

Vložit komentář