Z historie parkurového skákání

Z historie parkurového skákání

0x komentář Napsal: admin | Magazín, Zajímavosti | 7.5.2012 | Zobrazeno: 4 008x

Píše se rok 1865 a v Dublinu se na přehlídce koní Royal Dublin Horse Show poprvé představuje parkurové skákání koní. Koně skáčí do výšky a do dálky. Překážková dráha je postavena jednoduše z dřevěných prken. O rok později se v Paříži na koňské přehlídce předvádí a hodnotí skoky koní přes sérii přírodních překážek. Za vznikem parkurového skákání v Anglii stál mimo jiné i zákon zavádějící řadu nových překážek ve volném terénu (povinné ohrazení majetků), ve kterém se původně zcela volně pohybovali honci na koních. Vznikla tak potřeba skákat přes překážky ve volném prostranství. Také díky tomu se parkur zrodil.

V sedle v té době sedí většinou příslušníci armády, muži. Co do techniky a bezpečnosti se nově osvědčuje takzvaný lehký sed, který koni nebrání ve volném pohybu zadních nohou a dovoluje mu proto skákat výše a dále.

Parkurové skákání v minulosti

Koncem 19. století se parkurové skákání značně vyvíjelo. Koně předváděli své dovednosti nově i v uzavřených areálech, kde je bylo možno lépe sledovat ze strany diváků i porotců. Své fanoušky však tento sport musel nějaký čas ještě hledat. Až v roce 1883 se parkurové skákání dostalo na program jezdecké přehlídky v New Yorku. Teprve na přelomu století dostává parkurové skákání podobu podobnou té dnešní. Významným milníkem bylo pro parkur zařazení do Londýna na Mezinárodní olympijské dny.

Úspěchy československého týmu v parkurovém skákání koní

Srovnávání jednotlivých národních týmů v této disciplíně se datuje od roku 1910, kdy se poprvé konal Pohár národů. Roku 1928 bodoval a zvítězil na olympiádě ve skokových soutěžích jednotlivců v Amsterodamu československý kapitán Ventura s koněm Eliotem. Naše národní družstvo se tehdy na Olympijských hrách v Amsterodamu umístilo na úspěšném 5. místě.

Další významný mezinárodní úspěch Češi zaznamenali až v roce 2000 na Mistrovství Evropy v kategorii mladých jezdců, kdy Hartbury v Anglii zvítězil Aleš Opatrný s koněm Kris Kentaur.

Nejednotné hodnocení skokových prvků

Jednotlivé národní soutěže a týmy však parkurové skokové soutěže hodnotily podle různých mírně odlišných kritérií. Zpravidla se body strhávaly za shození laťky umístěné v horní části překážky. Za zakopnutí předními nebo zadními končetinami byl taktéž strháván odlišný počet bodů. Hodnocena byla porotci čistota stylu a obtížnost provedených skoků, respektive jednotlivých překážek.

Parkurové skákání po válce

Skutečně populárními se však parkurové závody staly až po 2. světové válce, kdy byly v roce 1945 zařazeny na program Vítězného šampionátu ve White City v Londýně. V tomto závodě byly mezi překážky zařazeny nové prvky, jako například barevné dřevěné klády, keře, obarvené výplně jednotlivých překážek nebo květinová výzdoba.

O deset let později se díky jednoduchým pravidlům a jednoznačnému uzavřenému prostoru, ve kterém se závody konají, stalo parkurové skákání ideálním objektem televizních přenosů. Za přispění této moderní technologie se závody v parkurovém skákání stávaly čím dál tím více populárnějšími i u široké veřejnosti.

První žena, která se parkurových skokových závodů účastnila, byla Pat Smythe. S koněm Flanaganem závodila poprvé před televizními kamerami v roce 1965 a tyto závody tak rovněž významně proslavila.

[Foto: Ford Cup 2010, www.fordcup.cz]

 

Komentáře

Vložit komentář